Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Den ve 30 vteřinách: Češi volí do sněmovny, Pilný si stěžuje na reportáže o finanční správě

720p360p

Češi rozhodují ve volbách o novém složení Poslanecké sněmovny. Analytici i lídři stran předpokládají vysokou voličskou účast. Prezident Zeman dnes oznámil, že zasedání nové sněmovny se uskuteční až 20. listopadu. Prezident tak využije maximální 30denní lhůtu, kterou mu umožňuje ústava. A co dalšího se dnes v Česku i za hranicemi dělo?

Volby 2017: Češi dnes a zítra rozhodují o novém složení Poslanecké sněmovny

Voliči v Česku dnes odpoledne začali rozhodovat o tom, jaké složení bude mít nová Sněmovna, a tím i budoucí vláda. Svými hlasy ovlivní také to, co přinesou příští zákony nebo jakou podobu bude mít státní rozpočet minimálně na příští rok. Určovat by to mohli zástupci 31 stran a hnutí, práh dolní komory ale v roli poslanců překročí jen menšina z nich. Do sněmovních lavic by rádo usedlo více než 7500 kandidátů, uvedla předsedkyně Českého statického úřadu Iva Ritschelová. Na jedno z 200 poslaneckých míst tak připadá zhruba 37 uchazečů. Volební místnosti se otevřou dnes ve 14:00 na téměř 15 000 místech země, ve 22:00 se uzavřou. Po noční přestávce budou přístupné ještě v sobotu od 08:00 do 14:00.

Kompletní zpravodajství k volbám naleznete zde.

Noví poslanci se sejdou 20. 11. 2017, Zeman využije ke svolání sněmovny maximální lhůtu

Zasedání Sněmovny prezident Miloš Zeman po volbách svolá s využitím maximální třicetidenní lhůty, kterou mu ústava umožňuje. Chce tak získat co nejvíce času na diskusi parlamentních stran a hnutí. Po 28. říjnu se sejde postupně s vedením všech subjektů, které se dostanou do Poslanecké sněmovny. Zeptá se na jejich názor na politickou strukturu po volbách. Zeman to dnes řekl na tiskové konferenci ve Zbirohu na Rokycansku na závěr své cesty po Plzeňském kraji. Svolání zasedání Sněmovny až 30. den po volbách znamená, že týž den začne ustavující schůze dolní komory. Stát by se tak mělo v pondělí 20. listopadu.

Ministr financí Pilný žádá vnitro o posouzení reportáží na téma zajišťovacích příkazů

Ministerstvo financí požádalo, aby ministerstvo vnitra posoudilo, zda reportáže na téma zajišťovacích příkazů zveřejňované serverem Seznam Zprávy nenesou znaky hybridních hrozeb. Lídr ČSSD Lubomír Zaorálek s poukazem na reportáže v úterý, tři dny před volbami, obvinil finanční správu ze zneužívání pravomoci k likvidaci konkurence firem spojených s holdingem Agrofert, který donedávna patřil šéfovi ANO Andreji Babišovi. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ČTK řekl, že hybridní hrozba, tedy vědomě šířená dezinformace poškozující stát, mohla vzniknout kombinací reportáže a vystoupení Zaorálka. O dopise Pilného ministrovi vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD) informoval server Neovlivní.cz. V prohlášení Syndikátu novinářů předseda sdružení Adam Černý označil dopis za nepřijatelný útok na svobodu slova, svobodu informace získávat a informace šířit. Pilný svůj krok za útok na novináře nepovažuje.

Summit EU: Lídři 27 států se shodli na přípravě druhé fáze jednání o brexitu

Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie dnes rozhodli, že začne vnitřní přípravná diskuse těchto zemí před vyjednáváním s Brity o budoucí podobě vzájemných vztahů. Na twitteru to krátce po začátku jednání uvedl předseda unijních summitů Donald Tusk. Rozhodnutí padlo dříve, než před novináře stihla po svém odchodu z jednacího sálu předstoupit britská premiérka Theresa Mayová, která později prohlásila, že je ohledně budoucí dohody "pozitivní a optimistická". Šéfové států a vlád sedmadvacítky velmi rychle a tedy zřejmě bez větší diskuse potvrdili dopředu připravené a médiím známé závěry své schůzky. Mayová tak v noci na dnešek neuspěla se snahou změnit jejich názor, že v dosavadních brexitových jednáních nenastal posun dostatečný k tomu, aby bylo možné začít s Londýnem vyjednávat také o přechodném období a o podobě obchodních a dalších vztahů po jaru 2019, tedy po britském odchodu z evropského bloku.

Sobotka: EU čeká tvrdé jednání o reformě azylového systému a uprchlických kvót

Jako příslib a argument na podporu českých postojů ke kvótám na uprchlíky vnímá premiér Bohuslav Sobotka část závěrů skončeného summitu Evropské unie, která se v souvislosti s chystanou reformou evropského azylového systému zmiňuje o potřebě hledat pro tuto věc mezi členskými státy unie shodu. Podle Sobotky ale ještě není v této věci zcela vyhráno a v příštích měsících tak země čekají tvrdá vyjednávání. Prezidenti a premiéři 28 zemí EU v noci na dnešek v Bruselu odsouhlasili závěry své říjnové schůzky, které se kromě jiného týkají migrace. Jeden z bodů přitom zdůrazňuje, že v otázce reformy takzvaného dublinského systému, tedy způsobu, jak jsou v EU řešeny azylové žádosti, by měly státy „usilovat o dosažení konsensu během prvního pololetí roku 2018“.

Španělsko je připravené převzít v rámci omezení katalánské autonomie velení policie

Španělská vláda zřejmě v rámci omezení autonomie Katalánska převezme velení katalánské policie. Řekl to dnes člen vedení vládní Lidové strany Fernando Martínez-Maíllo. V rozhovoru pro španělský rozhlas také uvedl, že katalánská vláda má ještě čas vývoj zvrátit, a to do konce příštího týdne, než bude omezení autonomie schvalovat Senát. Martínez rovněž řekl, že cílem dočasného omezení autonomie budou nové volby v regionu. Ty by se podle dnešní informace španělské televize mohly konat asi v lednu. Jeden z lídrů vládních lidovců Martínez předpokládá, že kompetence bezpečnostních složek, které nyní spadají pod katalánské ministerstvo vnitra, přejdou na španělskou vládu, respektive španělské ministerstvo vnitra. Už dříve média psala i o tom, že Madrid převezme fiskální pravomoci nad Katalánskem, k čemuž už částečně sáhl v létě.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek