Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Den ve 30 vteřinách: Zeman kritizoval protiruské sankce, MMF zlepšil odhad ekonomiky

720p360p

Český prezident Miloš Zeman ve svém projevu před Radou Evropy zpochybnil funkčnost protiruských sankcí a navrhnul, že Rusko by Ukrajině mohlo anexi Krymu kompenzovat buď finančně, nebo v přírodních zdrojích. Tímto vyjádřením však naštval ukrajinské politiky, kteří na svou prudkou reakci nenechali dlouho čekat. Mezinárodní měnový fond mezitím vylepšil výhled růstu české ekonomiky. Ta by měla letos expandovat o 3.5 procenta, příští rok by však měl růst zpomalit na 2.6 procenta. Co dalšího se dnes děje v Česku a za jeho hranicemi? 

Zeman na půdě Rady Evropy zpochybnil funkčnost protiruských sankcí

Prezident Miloš Zeman zkritizoval na před Parlamentním shromážděním Rady Evropy fungování protiruských sankcích. Nemají podle něj dopad a měl by je prý nahradit dialog mezi občany zemí. Zeman rovněž Ukrajině poradil dohodnout se s Moskvou na kompenzaci za anexi Krymu, což pobouřilo politiky v Kyjevě. „Ukrajina nebude prodávat své občany, území, svrchovanost, čest a důstojnost. To se neprodává," citovala ukrajinská tisková agentura Unian místopředsedkyni ukrajinského parlamentu a šéfku ukrajinské delegace ve Štrasburku Irynu Heraščenkovou. 

MMF zlepšil výhled české ekonomiky

Mezinárodní měnový fond zlepšil výhled pro Českou republiku. Letos má tempo jejího růstu zrychlit na 3,5 procenta z loňských 2,6 procenta. Příští rok ale růst české ekonomiky zpomalí na 2,6 procenta. V jarním výhledu předpovídal fond zrychlení růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,8 procenta, na příští rok očekával růst o 2,2 procenta. MMF zlepšil i vyhlídku expanze globální ekonomiky, na letošní rok tak fond počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,6 procenta, na příští rok pak se zrychlením na 3,7 procenta.

Katalánský parlament jedná o vyhlášení nezávislosti, budovu střeží policie

Policie dnes v Barceloně zaujala pozice u budovy katalánského parlamentu, který se odpoledne zabývá výsledkem referenda o nezávislosti tohoto regionu. Předseda katalánské vlády Carles Puigdemont by na zasedání parlamentu mohl vyhlásit nezávislost na Španělsku. Pro nezávislost se 1. října při zhruba třiačtyřicetiprocentní účasti vyslovilo podle místních úřadů přes 90 procent hlasujících, byť se objevily pochybnosti ohledně objektivity referenda. Madrid se snaží odtržení nejbohatšího regionu země o velikosti Belgie zabránit ústavní cestou, v den referenda ale při střetech s policií utrpěly zranění stovky lidí. Španělský premiér Mariano Rajoy pohrozil pozastavením autonomie Katalánsku v případě, že Puigdemont dnes nezávislost vyhlásí.

Liglass chce s Kyrgyzstánem dál jednat o elektrárnách, tamní vláda to odmítá

Česká společnost Liglass Trading CZ tvrdí, že jednání s kyrgyzskou vládu ohledně dostavby kaskády vodních elektráren dále pokračuje. Podle dnešního vyjádření vicepremiéra Dujšenbeka Zilalijeva ale platí, že smlouva bude ukončena. Návrhy firmy na pokračování kontraktu podle něj středoasijská republika považuje za nepřijatelné. Firma se však odkazuje na jednání se Státním výborem pro průmysl, energetiky a využití nerostných surovin z minulého týdne. Tam česká společnost navrhla několik postupů, jak spor řešit. Ve svém prohlášení na webových stránkách se firma odvolává na část investiční smlouvy, podle níž má v případě sporů nárok na další tři měsíce jednání s kyrgyzskou vládou.

Hackeři KLDR ukradli Jihokorejcům množství dat, údajně i plán útoku na Kim Čong-una

Hackeři ze Severní Koreje ukradli v loňském roce stovky jihokorejských přísně tajných armádních dokumentů včetně detailních plánů pro vojenské operace, které Soul vypracoval společně s Washingtonem, informoval dnes čínský list Chonsun Ilbo. Jihokorejský poslanec a člen branného výboru parlamentu I Čchol-hi uvedl, že hackeři z KLDR loni v srpnu a v září odcizili 235 gigabitů citlivých armádních dat. Mezi nimi prý byl mimo jiné i takzvaný Plan 5015, tedy nejnovější akční plán pro případ vypuknutí války na Korejském poloostrově vypracovaný společně s Washingtonem. Tento plán zahrnoval například i postup k odstranění severokorejského vůdce Kim Čong-una.

Drahoš ukončí sběr podpisů pro prezidentskou volbu, má jich přes 110 tisíc

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš ukončí na konci týdne sběr podpisů. Bývalý předseda Akademie věd jich totiž má k dispozici již přes 110 tisíc, uvedli dnes zástupci jeho týmu. Drahoš v úterý rovněž představil své další poradce, v energetice mu například bude radit Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Už dříve Drahoš zveřejnil, že mu bude pomáhat astronom Jiří Grygar či egyptolog Miroslav Bárta, kteří mu budou radit v tématech týkajících se společnosti, nebo spisovatel Jiří Padevět.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek