Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tři roky vládnutí s Babišem. Spory a hádky, na které už jste zapomněli

720p480p360p240p

Už to skoro vypadalo, že i přes všechny otřesy a vzájemné spory Sobotkova vláda jako jedna z mála dokáže dokončit celé volební období, než úterní slova premiéra přinesla razantní obrat. Usoudil, že vládnutí s Andrejem Babišem pro něj už není únosné a tváří v tvář blížícím se volbám oznámil překvapivou demisi celé vlády. Důvodem je dění kolem vicepremiéra a nejasnosti ohledně jeho majetku, které podle ČSSD nikdy nevysvětlil. Není to přitom zdaleka první téma, které ohrožovalo existenci Sobotkova kabinetu. Připomeňte si, co má za sebou, v našem videu.

Spory uvnitř kabinetu, který se ujal moci koncem ledna 2014, se dostaly na veřejnost už v prvních měsících fungování vlády. Především šlo o slovní přestřelky mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a prvním vicepremiérem, ministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. 

Babiš se ale přel i s dalšími politiky sociální demokracie, třeba bývalým ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD). Němeček se proti kritice ohradil a také například řekl, že Babišem (v té době) vlastněná média o něm lžou se záměrem ho poškodit. Média, jež Babiš letos v únoru převedl do svěřenských fondů, ČSSD kritizovala opakovaně. To, že Babiš využíval médií ke zvyšování tlaku na ČSSD, řekl už před dvěma lety i Sobotka, Babiš ale slova o cílených útocích označil za absurdní.

Na sněmu hnutí ANO v únoru 2015 Babiš kritizoval ČSSD jako rozhazovačnou stranu zatíženou kontroverzní minulostí. Hovořil také o podrazech v koalici a zvážení případných změn v koaliční smlouvě. Premiér Sobotka v reakci uvedl, že sociální demokraté nechtějí a nebudou měnit koaliční smlouvu, a to navzdory útokům od ANO, s nímž si prý tak trochu zbyli. Sobotka tehdy kritizoval nové stanovy ANO, které podle něj připomínají spíše stanovy akciové společnosti.

V květnu 2015 vznikla třenice mezi koaličními partnery v souvislosti s hlasováním o podpoře biopaliv. Ačkoliv návrh o ukončení daňové podpory předložil poslanec Karel Rais (ANO), pro hlasovalo jen šest koaličních poslanců. Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek poté řekl, že k zamítnutí návrhu o ukončení podpory biopaliv bylo hnutí dotlačeno koaličními partnery. Tím pobouřil především lidovce, později se za své tvrzení omluvil s tím, že šlo o nedorozumění.

V červnu 2015 se Babiš dostal kvůli omezení provizí za zprostředkování pojištění do sporu s poslancem ČSSD Ladislavem Šinclem. Babiš během slovní přestřelky obvinil Šincla a jeho rodinu z korupce a údajně jej zastrašoval informacemi ze složky nadepsané poslancovým jménem. Premiér Sobotka označil chování Babiše k Šinclovi za zcela nepřijatelné, kauza ale vyzněla do ztracena, sněmovní imunitní výbor se výroky odmítl zabývat.

Hlavní loňskou krizí byl spor o reorganizaci policejních útvarů a vznik Národní centrály proti organizovanému zločinu. Babiš kvůli reformě, kterou mimo jiné kritizoval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a kvůli které odešel od policie šéf Útvaru proti organizovanému zločinu Robert Šlachta, řekl, že hnutí ANO zváží setrvání ve vládě. Po řadě slovních přestřelek a koaličním dohodovacím řízení Babiš řekl, že ANO nevypoví koaliční smlouvu, ale chce jednat o její nové formě.

Napětí ve vládní koalici vyvolala také novela zákona o střetu zájmů, takzvaný "lex Babiš". Novelu, která omezuje podnikání členů vlády i dalších funkcionářů a která mířila na Babiše, ostře kritizovalo jeho hnutí ANO. Novele se koaliční strany věnovaly opakovaně, jednání ale ke změně názoru ani jednoho z partnerů nevedla. Poslanci nakonec přehlasovali i prezidentské veto a norma vstoupila začátkem letošního roku v platnost, Babiš v jejím důsledku převedl letos v únoru své firmy včetně médií do svěřenských fondů.

Od začátku letošního roku se řeší Babišův nákup dluhopisů jeho někdejší společností Agrofert, kvůli kterému na něj bylo podáno trestní oznámení kvůli možnému krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Výhoda takzvaných jednokorunových dluhopisů vydaných do konce roku 2012 spočívá v tom, že jejich držitel v podstatě neplatí ze získaných úroků daň z příjmu. Koncem ledna premiér vyzval Babiše, aby objasnil své příjmy. Ministr financí pak prohlásil, že finanční úřady projdou všechny firmy, jež korunové dluhopisy vydaly.

 

- V pátek Babiš doručil Sněmovně dopis, ve kterém vysvětloval na žádost poslanců některé okolnosti svého podnikání. Všechny své transakce s Agrofertem označil za legální. Zástupci vládní ČSSD i pravicová opozice ale považují vysvětlení za nedostatečné. Sobotka dnes oznámil, že se rozhodl podat demisi vlády kvůli Babišovým nevyjasněným majetkovým poměrům.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek