Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dohoda mezi EU a Tureckem po roce existence v ohrožení. Čeká Evropu další migrační vlna?

720p480p360p240p

Je to rok od summitu, na němž Evropská unie a Turecko uzavřely dohodu ohledně řešení migrační krize. Ta výrazně přispěla ke snížení počtu běženců přicházejících do Evropy. Její budoucnost je ale kvůli napjatým vztahům mezi oběma stranami nejistá. Ankara opakovaně hrozí, že uprchlíkům otevře cestu do unie.

Uzavření dohody předcházela náročná jednání. Největší spory byly kolem tureckého požadavku otevřít nové kapitoly přístupových jednání. Dohoda počítala i s bezvízovým stykem mezi Evropskou unií a Tureckem. Unie také přislíbila zaplatit Turecku finanční kompenzaci v hodnotě tří miliard eur (asi 81 miliard korun).

Hlavní bod však spočíval v mechanismu, který umožňoval vracet nelegální migranty do Turecka výměnou za uznané uprchlíky z tamních zařízení. Přednost přitom měli lidé, kteří se do Evropy proniknout nepokusili vůbec.

O uprchlíky je postaráno

I proto se počet migrantů rapidně snížil. V roce 2015 připlulo přes Středozemní moře na řecké břehy každý den 2 800 lidí. Loňský průměr činil tisíc osob.

„Mluvit o uprchlické krizi je dnes zvláštní. Do Evropy přichází za rok zhruba 380 tisíc uprchlíků z celkového počtu asi 65 milionů a ta čísla se nezvyšují. Za poslední týden připlulo do Itálie 300 lidí, do Řecka včera například nikdo. Největší důvod je právě uzavření té dohody,“ komentuje pro INFO.CZ Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci v Praze.

Kritici z řad lidskoprávních organizací dohodě vyčítali, že nebere ohled na těžkou životní situaci uprchlíků. Obávali se, že nebudou mít v Turecku adekvátní ochranu. „Myšlenka, že Turecko bude dodržovat lidská práva běženců a uspokojí potřeby třech milionů uprchlíků, je fikce,“ tvrdil například šéf Amnesty International pro Evropu a Střední Asii John Dalhuisen.

Na jeho slova ale nedošlo. „Dohoda způsobila, že Turecko nabídlo lidem možnost pracovat, jejich děti mohly chodit do školy, systém asistence se zlepšil. Všechno to je placené z miliard, které posílá Evropská unie,“ popisuje Schroth.

Dohoda na odstřel

Zatímco o uprchlíky je v Turecku postaráno, po politické stránce plnění dohody skřípe. Bezvízový styk zůstává v nedohlednu. Evropská unie tvrdí, že země stále nesplnila podmínky k jeho přijetí. Na pořadu dne není vzhledem k napjatým vztahům mezi unijními a tureckými představiteli ani obnova přístupových rozhovorů.

Evropské země navíc nepřekypují ani ochotou běžence přijímat. Za rok si jich v rámci programu vzaly necelé 4 tisíce, přes 1 400 z nich přišlo do Německa. Kromě něj se angažovalo už jen 12 dalších států.

Zatímco Brusel věří, že navzdory tomu dohodu udrží, Ankara má jiný pohled. Poté, co některé země včetně Německa a Nizozemska odmítly nechat turecké politiky vést kampaň na jejich územích, prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu, že jeho země už žádné migranty přijímat nebude.

„Ale ono to není tak, že by automaticky každý, kdo připluje na řecké ostrovy, byl poslán zpět. Až pokud se při azylové proceduře ukáže, že těm lidem nehrozí v domovské zemi riziko, tak teprve poté jsou vraceni do Turecka, odkud si EU bere uznané uprchlíky. Pokud by se přestala naplňovat jen tato část, tak jde o velmi malá čísla,“ domnívá se Schroth, podle něhož by ani úplné vypovězení dohody neznamenalo návrat do roku 2015.

„Myslím, že by zdaleka tolik lidí do Evropy nechodilo. Spíše by to byli Iráčané nebo Bangladéšané, nikoli Syřané, kteří navíc mají tu perspektivu, že se budou vracet do Sýrie, až se tam situace ještě více uklidní,“ říká.

Ostatně není ani jisté, jestli Turci své výhrůžky splní. Ankara hrozila v posledních měsících vypovězením dohody opakovaně. Kvůli průtahům s bezvízovým stykem poprvé zmínila tuto možnost už v dubnu loňského roku. V Turecku teď navíc probíhá kampaň před referendem o ústavních změnách výrazně posilujících pravomoci prezidenta Erdogana a silná rétorika tak může být zčásti právě kvůli ní.

Vojenská akce: nutnost, nebo zbytečnost?

Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody však nelze brát turecká slova na lehkou váhu. „Turecko smlouvu vypovědět může a podle mého názoru to jednoho dne udělá. Řešením je nespoléhat se na něj a spustit vojenskou operaci přímo u břehů zemí, odkud uprchlíci přicházejí. To lze učinit v součinnosti s NATO podle článku 3 Washingtonské smlouvy a smlouvy Berlin plus. Konzultuji to s odborníky a je možné ji spustit v řádu týdnů,“ říká pro INFO.CZ.

V tomto scénáři by Evropa sebrala Turkům jejich největší páku a mohla by také vyřešit i situaci na italských březích. Je však otázkou, jestli by se jí při očekáváném mírném nárůstu migrace takový krok vyplatil.

„V určité chvíli by se evropští politici mohli k vojenské operaci rozhodnout, protože tlak veřejného mínění je na ně obrovský. Stát se to může. Kdyby však počty rostly v řádu stovek lidí za den, bylo by zbytečné podnikat nějakou velkou operaci,“ myslí si Schroth, jenž zároveň upozorňuje, že pokud by běženci dopluli do výsostných vod evropských států, stejně by mohli požádat o azyl.

Tomu chce Svoboda předejít zřízením hotspotů v zemích, odkud migranti vyplouvají. „Musíme podmínit hospodářskou pomoc státům jako je Libye spoluprací. Evropa má nyní příležitost vyřešit problém sama a nespoléhat se na Turecko,“ praví.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek