Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Novodobé vesmírné závody. Čína vyslala do kosmu zásobovací loď a chce víc

720p480p360p240p

Čína úspěšně vyslala do kosmu zásobovací loď. Do čtyř let chce vybudovat vlastní trvale obydlenou orbitální stanici. Asijská země vesmírné ambice neskrývá. Na USA a Rusko však zatím ztrácí. Novodobé vesmírné závody jsou tak spíše nepravděpodobné.

Zásobovací loď Tchien-čou 1 odstartovala bez lidské posádky. Unese šest tun nákladu, dvě tuny paliva a může být na cestě tři měsíce. Podle čínských médií by po dosažení kosmické laboratoře měla provádět vědecké pokusy. Kromě toho bude přivážet pohonné hmoty, které se přečerpají do nádrží ve stanici. To je zásadní bod v budování čínské kosmické stanice.

Asijská velmoc přitom v poslední době dělá velké pokroky. Po Rusku a Spojených státech byla Čína teprve třetí zemí světa, která prostřednictvím vlastního vesmírného programu vyslala do kosmu lidskou posádku. V budoucnu by právě její stanice mohla nahradit známou ISS. Ta má sice životnost do roku 2032, v současnosti se s ní ale počítá jen pro následujících sedm let.

„Čínská aktivita je výzvou, aby nynější rozhovory především mezi zástupci NASA a Roskosmosu o možném prodloužení činnosti ISS o další čtyři roky, tedy do roku 2028, proběhly ve vzájemné shodě. K ní se jistě přidají i Kanada, Japonsko a evropská agentura ESA, které jsou dalšími úzce spolupracujícími subjekty na programu ISS,“ prohlašuje pro INFO.CZ publicista Pavel Toufar.

Motivací Číny je také fakt, že na ISS má zakázaný přístup. Američané se totiž obávají vojenského charakteru jejího vesmírného programu. Toufar připomíná, že se tak stalo například při zkouškách protidružicové zbraně, kdy došlo k zaneřádění nízké oběžné dráhy četnými úlomky ze zasaženého cílového objektu a tedy k ohrožení družic jiných států a také stanice ISS.

„Velkou pozornost poutají přípravy trvale obydlené modulové orbitální stanice. Naopak trochu neprávem stranou stojí pokusy s manévrovacími družicemi i dalšími kosmickými prostředky. Právě takové objekty jsou vhodné k vojenským úkolům. Lze upozornit i na četné špionážní družice,“ komentuje Toufar možnosti zneužití vesmírného pokroku.

Dodává však, že čím více krouží kolem Země špionážních družic z arsenálu strategicky vyspělých mocností, tím lépe pro bezpečnost. „Více různých očí na oběžné dráze je určitou zárukou, že nedojde k mylnému posouzení a k ukvapenému rozhodnutí, které by bylo pro lidstvo nejspíš fatální.“

Ambicí Číny ale není jen vytvořit si půdu pro vojenské akce. Chce získat i symbolické úspěchy. Touží dostat člověka na Měsíc a mluví i o výpravě na Mars. Místy to může připomínat vesmírné závody z 60. let, kdy mezi sebou o kosmická prvenství soupeřily Spojené státy a Sovětský svaz.

Ty jsou však pravděpodobnější v soukromém sektoru. Vždyť jen o Mars se přetahuje několik společnosti v čele se Space X vizionáře Elona Muska. Mezi státy spíše bude zuřit boj o ovládnutí nejbližšího okolí Země.

„Chystaná čínská stanice se bude nanejvýš blížit parametrům ruské modulové stanice Mir, kapacity a možností stanice ISS nedosáhne. Bylo by však chybou nechat se ukolébat tímto konstatováním. Když do porovnávání přidáme současné výzkumy pomocí automatických sond, plány na nepilotovaný průzkum Marsu, a pak především bezpočet družic s vědeckými i ryze praktickými národohospodářskými účely, je Čína pochopitelně vážným účastníkem ovládnutí nejbližšího kosmického prostoru,“ tvrdí Toufar.

Vesmírné závody podobné těm z 60. let minulého století ale nečeká. Na to je náskok USA a Ruska (byť to se momentálně potýká s finančními problémy) příliš velký. Američané například dominují oblasti výzkumu planetární soustavy automatickými sondami. Pokud uspějí soukromé lodě Crew Dragon a Starliner, získají USA navíc zpátky nezávislost na ruských lodích Sojuz.

„NASA má rovněž ‚navrch‘ v rozsahu vědecké práce a ve využívání získaných výsledků poznatků z vědeckých výzkumů prováděných na palubě ISS,“ připomíná Toufar.

Mluvit do budoucího vesmírného uspořádání ale hodlají i Rusové. Ti nechtějí přenechat Číně ani nízkou oběžnou dráhu Země. Po konci ISS by rádi sestavili její menší, avšak plně funkční, obdobu.

Obě dosavadní mocnosti se soustředí též na větší dálky. Většina odborníků se shoduje, že dalším krokem po odstavení ISS by měla být menší obydlená orbitální stanice na dráze mezi Zemí a Měsícem, případně přímo na oběžné dráze kolem Měsíce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek