Budoucnost bez jádra? Museli bychom dramaticky změnit životní styl, říká Drábová | info.cz

Články odjinud

Budoucnost bez jádra? Museli bychom dramaticky změnit životní styl, říká Drábová

I kvůli Černobylu má jaderná energie špatnou pověst, lepší zdroj ale zatím nemáme. Jádro nám mimo jiné dává i čas hledat nová řešení, říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v nové epizodě pořadu Kapitola. „Pokud přenastavíme své životní styly a naše energetické potřeby poklesnou tak na 40 %, dokážeme je pokrýt jen obnovitelnými zdroji. Ale budeme to ochotni podstoupit?“ táže se Drábová. Co pozitivního světu dala černobylská katastrofa? Proč stavba nových jaderných bloků trvá tak dlouho? A co je podle jejího názoru technologií budoucnosti? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

Letos uplynulo 34 let od havárie černobylské atomové elektrárny. Nechvalně proslulá událost má nicméně stále svůj význam nejen v oboru jaderné energetiky. „Už jen proto, že je potřeba si pořád připomínat, co katastrofu způsobilo. Riziková odvětví se nejvíc naučila a posunula právě v důsledku nehod a havárií. Každá taková vede ke skokovému zlepšení bezpečnosti,“ říká v rozhovoru s Janem Paličkou předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Černobylská katastrofa podle Drábové přispěla nejen k nárůstu bezpečnosti současných jaderných elektráren, ale i k poznání vlivu radiace na životní prostředí. Takto rozsáhlé pozorovatelné poškození životního prostředí totiž jinde nenajdeme. Pravděpodobnost, že k podobné havárii opětovně dojde, je podle Drábové i kvůli Černobylu minimální. „Přesto musíme být připraveni na to, že ona pravděpodobnost nikdy nebude nulová. A také vědět, jak v takovém případě ochránit lidi a okolí elektrárny. To umíme dobře a máme na to řadu postupů. Ať se to zařízení klidně zničí, ale nikoho to nesmí ohrozit,“ vysvětluje Drábová.

Ke stigmatizaci jaderné energetiky podle Drábové nepřispívá jen havárie v Černobylu nebo novější nehoda ve Fukušimě, ale i to, že mnoho lidí si stále jádro spojuje převážně se zbraněmi a výbuchy, které zničily Hirošimu a Nagasaki. „K mému překvapení tomu věří i mnoho technologicky zdatných Němců. Jediná havárie, která napřímo zabíjela, byl Černobyl. Ale každá havárie ovlivní životy a okolí. A tomu se zejména bohaté národy chtějí vyhnout,“ popisuje důvody nepopularity jádra v některých zemích Drábová.

„Připadá mi, že kombinace nízkoemisních zdrojů, jako je jádro, spolu s obnovitelnými zdroji, je něco, čemu bychom se měli věnovat, dokud nenajdeme lepší alternativu. Pokud ji kdy najdeme,“ říká Drábová s tím, že jádro je dosud jediný nízkoemisní zdroj energie nezávislý na výkyvech počasí a střídání dne a noci, který je schopen pokrýt naše potřeby. Obnovitelné zdroje to podle ní zatím neumí. „Jak v jádru, tak v obnovitelných energiích se ještě musíme hodně učit. Jádro nám dává příležitost – umí omezit emise – a hlavně čas na vymyšlení nových řešení,“ dodává Drábová.

Obnovitelné zdroje svůj potenciál podle Drábové naplní až se vznikem technologií na velkokapacitní a levné skladování z nich získané energie. „Ač čteme bombastické titulky o průlomu, tak ten ještě v tom měřítku, které potřebujeme, bohužel nenastal,“ komentuje situaci Drábová.

Jaderná fyzička si teoreticky dovede představit evropskou energetickou koncepci bez jádra, nicméně za cenu dramatických změn životního stylu a snížení spotřeby na zhruba čtyřicet procent té současné. „Pak to obnovitelné zdroje dokáží pokrýt, ale budeme to ochotni podstoupit? To je pro mě velká otázka,“ říká Drábová.

Co se technologií budoucnosti týče, věří Drábová často diskutované fúzní technologii. „Přes všechnu kostrbatost jsem přesvědčena, že bude-li to potřeba, tak lidé jadernou fúzi – to malé slunce na zemi – zvládnou. Koncem tohoto století tu takové elektrárny budeme mít,“ předpovídá Drábová.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud