Ruščák: Vláda zavřela hranice, jako bychom byli děti. O zahraničí uvažuje jako v 80. letech | info.cz

Články odjinud

Ruščák: Vláda zavřela hranice, jako bychom byli děti. O zahraničí uvažuje jako v 80. letech

Politolog a analytik Andrej Ruščák kritrizuje vládu za rozhodnutí zavřít kvůli koronaviru hranice v obou směrech. Udělala to podle něj v podstatě proto, aby si sama ulehčila práci. „Stát by se k občanům měl chovat jako k dospělým lidem. Ta logika toho, že nás nemůže pustit ven, protože by nás nedokázal uhlídat uvnitř, je nedůstojná,“ říká Ruščák, který aktivně usiloval o znovuotevření hranic. Sám odhaduje, že volného pohybu, na který jsme byli zvyklí, se nedočkáme dřív než na konci léta.

 

„Bude minimálně snaha držet hraniční kontroly ze zdravotního hlediska, aby se dalo ptát cestujících odkud kam jedou. Relativně volný pohyb bude někdy na začátku prázdnin nebo během nich, úplný návrat k volnému pohybu bych dříve než koncem léta nečekal,“ odhaduje Ruščák.

Mimořádně důrazný přístup vlády, která zavřela hranice nejen pro vstup do země, ale i pro vycestování, hodnotí Ruščák jako problematický v právní i občanské rovině. „Ta právní je taková, že zavření hranic ve směru ven považuji za protiústavní, jelikož princip proporcionality nebyl naplněn. Ta občanská spočívá v tom, že stát by se k občanům měl chovat jako k dospělým lidem, a ne jako k dětem,“ vysvětluje a jako inspiraci zmiňuje Polsko, kde se dodržování karantény kontrolu skrze mobilní aplikaci.

„Pokud jde o srovnání se zahraničím, v Česku byl okamžitý reflex zavřít hranice teď hned i ve směru ven, protože typický Čech svému spoluobčanovi nevěří. To je mor prostupující naší společností, lidé se to učí už ve školách,“ kritizuje český přístup Ruščák. „Systém je tu postaven na tom, že je potřeba mít nad vším stoprocentní kontrolu, že to někdo nepodvede, protože se má za to, že bude-li moct, tak to udělá. Tato nedůvěra vede k tomu, že lidé nedůvěřují tomu, že když někdo má jít do karantény, tak do ní půjde.“

Většina Čechů podle Ruščáka nepodporuje oboustranné zavření hranic ze zlé vůle, ale spíše kvůli nepochopení příslušných opatření. „Hodně jich vlastně vůbec nevědělo, co ta opatření znamenají a jaký je rozdíl mezi uzavřením hranic dovnitř a ven,“ vysvětluje a naráží tak i na přední politiky, kteří podle něj o dnešním „evropském životě“ vůbec nic neví. „Jejich představa je když ne z 80., tak z 90. let. Pohyb přes hranice je pro ně dovolená nebo služební cesta. To je úplně zásadní nepochopení toho, že tu vyrostla generace lidí, pro kterou je hranice mezi státy asi stejně významná jako hranice mezi kraji,“ říká Ruščák.

Za inspiraci pro českou vládu Ruščák považuje i sousední Rakousko. „Kancléř Kurz celou dobu dělal to, v čem česká vláda na celé čáře selhala. Jasně řekl, že nechce občanům brát více práv, než je nezbytně nutné, a chce jim je vrátit tak brzy, jak jen to bude možné. A my tu mezitím posloucháme o dvou letech či roku zavřených hranic, případně cosi o Chorvatsku. Ta rétorika vůči občanům je nesrovnatelná,“ popisuje rozdílný přístup rakouských a českých politiků. „Možná to vládě nepřijde důležité, protože to jsou jen slova. Ale jsou to důležitá slova, za která je možno hnát vládu k odpovědnosti. A ta slova tu nezazněla,“ uzavírá.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud