Býčí zápasy jsou velmi populární ve Španělsku, Portugalsku, ale i v zemích Latinské Ameriky. Býci, kteří jsou chovaní speciálně pro tento druh zábavy, jsou vpuštění do arény, kde jim takzvaní toreros zapichují ozdobné oštěpy do krku. Jako poslední obvykle přichází matador s muletou a mečem. Ten má za úkol oslabeného býka skolit.
Historie koridy sahá až do období mínojské kultury, tehdy mladí muži přeskakovali přes hřbet běžících býků. Ve Španělsku se býčí zápasy objevily už v 1. století našeho letopočtu, o čtyři století později je ale zakázala církev. Svůj návrat zažila korida za renesance, která se obecně obracela k antické a římské kultuře.
Býčí zápasy jsou už dlouho předmětem sporů mezi ochránci zvířat a zastánci kulturního dědictví. Obhájci koridy argumentují například tím, že býk, který je speciálně chovaný pro zápas, prožije čtyři roky života, o kterém by se mohlo zvířeti chovanému na porážku jen zdát. Tvrdí také, že díky vyplavenému adrenalinu necítí bolest a usmrcení býka matadorem je srovnatelné s klasickou porážkou. Podle kritiků jde o prosté týrání.
