Na podzim přijde obří vlna rakoviny. Lidé se bojí chodit do nemocnic, říká Ludvík | info.cz

Články odjinud

Na podzim přijde obří vlna rakoviny. Lidé se bojí chodit do nemocnic, říká Ludvík

„Největší nebezpečí koronaviru je, že má velmi špatnou mediální pověst, která zapříčinila, že se lidé bojí daleko více, než by se bát měli,“ říká ředitel Fakultní nemocnice Motol a bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. Více než druhé vlny koronavirové epidemie se Ludvík bojí vysokého počtu pozdě odhalených a zanedbaných nemocí, zejména těch onkologických. Lidé se prý totiž během krize bojí chodit do nemocnic, důsledky bychom mohli vidět už na podzim. Jaký je Ludvíkův názor na promořování společnosti? Jak je spokojen s fungováním ministerstva a činností epidemiologa Romana Prymuly, kterého do rezortu sám přivedl? A jaké výzvy podle něj české zdravotnictví čekají?

Když působil ve funkci ministra zdravotnictví, přivedl Miloslav Ludvík na post náměstka jednu z nejvýraznějších postav současné koronavirové krize – Romana Prymulu. „S většinou kroků, které ministerstvo pod jeho vlivem dělá, se mohu ztotožnit,“ hodnotí dnes jeho počínání.

S Prymulou se Ludvík do jisté míry shodne i ohledně promořování populace, byť jak sám říká, používal by spíše termín imunizace. „Od začátku jsem tvrdil, že je nejdůležitější hlídat ohrožené skupiny. Lze je identifikovat a v Česku je to zhruba 1,1 milionu lidí. Ti by se měli velmi adresně chránit a hlídat, zbytek republiky bych pak imunizoval,“ říká Ludvík. V horizontu dvou let prý budou mít ve světě tak či onak protilátky na Covid-19 desítky procent lidí, kteří nemoc prodělali.

„Největším průšvihem této krize bylo, že vznikla vysoká špička poptávky po zdravotnických službách, která systém zahltila,“ popisuje Ludvík podle něj hlavní problém koronavirové pandemie.

Druhým problémem je dle jeho názoru skutečnost, že ani Světová zdravotnická organizace (WHO) není schopna přijít s jednotným systémem, jak vlastně počítat oběti nákazy. „Jenom já osobně v těch číslech vidím tři skupiny. Ty, kteří zemřeli přímo na koronavirus, to je velmi malá skupina. Pak je tu velká skupina těch, kteří zemřeli spolu s koronavirem, ale hlavní příčinou jejich úmrtí bylo pravděpodobně jiné onemocnění, byli to většinou velmi staří a polymorbidní pacienti. A existuje také třetí skupina těch, kteří zemřeli a ani se s virem nepotkali,“ vysvětluje Ludvík.

Ředitel Motola připodobňuje koronavirus k viru SARS, který se světem šířil počátkem tisíciletí. Ač by se mohlo zdát, že zcela vymizel, podle Ludvíka se čas od času nějaký případ nákazy vyskytne, ale je velmi rychle detekován a systém je na něj připraven. Podobný vývoj očekává i u koronaviru. „Koronavirus teď vyvolal paniku a státy si vyzkoušely, co funguje, a co už je přes čáru. Pokud přijde druhá vlna, což vlastně vůbec není jisté, tak ta reakce a přijímaná opatření budou mnohem realističtější než dneska,“ předpokládá Ludvík.

Ludvík se spíše než druhé vlny koronaviru obává nárůstu pacientů s nádorovými onemocněními. Lidé se totiž podle něj teď bojí chodit do nemocnic a nadto se kvůli koronavirové pandemii omezil počet diagnostických vyšetření jako mamograf, kolonoskopie či gastroskopie. „Nedělejme si iluze, většina z těch zanedbaných a neobjevených onemocnění bude onkologických. A to také může zahltit systém. Realitou může být i to, že to přinese více obětí, mám z toho hodně nepříjemný pocit,“ neskrývá své obavy Ludvík.

Velký problém může českému zdravotnictví podle Ludvíka způsobit i současná úhradová vyhláška, pokud by nedošlo k její úpravě. Peníze by se v takovém případě dostaly ke zdravotním pojišťovnám, ale už ne takříkajíc do terénu mezi nemocnice a lékaře. „Dnes ta vyhláška říká, že nemocnice, aby se dostala na 100 % peněz, musí udělat 98 % výkonu z roku 2019, což letos neuděláme. Pokud ta vyhláška takto bude i nadále platit, tak se k těm penězům nedostaneme,“ varuje Ludvík. V případě, že by politici úhradovou vyhlášku neupravili, dostala by se podle něj většina nemocnic na jaře příštího roku do vážných finančních problémů.

Za další velkou výzvu pro zdravotnictví považuje Ludvík počet a alokaci lékařů a hlavně pak zdravotních sester. „Nedostatek sester akcentuje i WHO, to se musí opravdu řešit. Musí se něco udělat s tím módním trendem, že každá sestra musí mít vysokoškolské vzdělání,“ říká Ludvík.

Původní systém středních zdravotních škol podle něj velmi dobře fungoval, nicméně návrat do této podoby je dnes nemožný. Jako řešení by podle Ludvíka mohlo fungovat spojení středních zdravotních škol s vyššími odbornými. „Sestry by nastoupily v patnácti, ale automaticky po složení maturity by pokračovaly ve studiu a skončily ho na pozici diplomované specialitky, což je zhruba úroveň, kterou by měly splňovat,“ uzavírá ředitel Motola.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud