Abrahámová: Rakovinu prsu mají stále častěji i 25leté. Máme problémy, které bývaly vzácnost | info.cz

Články odjinud

Abrahámová: Rakovinu prsu mají stále častěji i 25leté. Máme problémy, které bývaly vzácnost

Vědecké poznání v uplynulých desetiletích dramaticky narůstalo, ale navzdory všem novým objevům toho o rakovině stále ještě více nevíme, než víme, říká onkoložka s více než padesátiletou praxí, profesorka Jitka Abrahámová. „Nevíme, kde je onen bod, kdy rakovinový nádor vznikne, ani to, proč vlastně vzniká. Na mnohé otázky odpověď nemáme,“ vysvětluje. Co ovlivňuje riziko onkologického onemocnění? Proč čím dál mladší pacientky trpí rakovinou prsu a co s tím má společného pozdní těhotenství?

 

Profesorka Jitka Abrahámová se léčbě rakoviny věnuje již 53 let. Přiznává, že onkologická onemocnění jako bilogický jev a jejich léčba ji zaujaly už během studií medicíny. „Když jsem nastupovala, byla jsem velmi mladá a nadšená, říkala jsem si, že třeba za 30 let bude už rakovina vyléčena, ale to bylo poněkud předčasné,“ říká Abrahámová.

Dnes jí onkologie připadá ještě zajímavější. „S každým novým poznatkem se otevírají další cesty k dalším novým poznatkům. Poznávání nikdy nekončí a je to napínavé jako detektivka,“ popisuje Abrahámová svou fascinaci oborem a dodává, že navzdory veškerému vědeckému pokroku toho o nemoci stále ještě více nevíme, než víme.

Rakovinová onemocnění jsou podle profesorky na vzestupu, ale přesto Česko patří v celosvětovém srovnání k zemím s relativně nízkým výskytem. Mužským karcinomům vévodí nádor prostaty, který co do počtu překonal karcinom plic, u žen je pak alarmující snižující se věk, v němž je nádor diagnostikován. „Většina karcinomů má nějaký věk, pro který jsou typické. Víme třeba, že pro karcinom prsu v naší populaci začíná křivka incidence prudce stoupat po 45. roce života. Začíná se to ale teď trochu měnit, v kategorii 25-32 let, kde to bývalo jen pár pacientek ročně, nyní tato křivka narůstá,“ říká Abrahámová.

Na vině je podle ní dnešní životní styl, včetně dramatických změn v reprodukčních návycích mladších generací. „Dříve rodily dvacetileté ženy, to byla víceméně norma. Dnes si dámy po čtyřicítce vzpomenou, že mají sice kariéru, ale nemají miminko a jdou to dohnat. Organismus není dělaný na reprodukci po čtyřicítce, to už má spíše blízko přechodu. Všechny ty asistované reprodukce rozhodně zdravé nejsou,“ vysvětluje Abrahámová.

„Přestavte si, že věk prvorodiček stoupá, věk diagnózy karcinomu prsu mírně klesá. Začínáme se potýkat se ženami, které mají odléčený karcinom a chtějí počít, stejně jako máme pacientky, které dostaly karcinom v době gravidity nebo kojení,“ dodává.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud