Docentka Konečná: Z dětí je spotřební zboží. Výběr dárkyň vajíček připomíná obchod s lidmi | info.cz

Články odjinud

Docentka Konečná: Z dětí je spotřební zboží. Výběr dárkyň vajíček připomíná obchod s lidmi

„Z dětí se stalo spotřební zboží, na vině je vznik práva na rodičovství a jeho expanze. Blížíme se k tomu, že si kdokoliv bude moci dítě vybrat jako by nakupoval vystavenou věc za výlohou,“ říká docentka Hana Konečná, psycholožka a odbornice na etické aspekty umělého oplodnění. Kdy se z asistované reprodukce stal svým způsobem obchod s lidmi? Proč je Česko na špičce mezi zeměmi, odkud pochází darovaná vajíčka a proč jsme zároveň oblíbenou destinací pro zahraniční žadatelky o umělé oplodnění? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

„Díky společenským změnám a tomu, že dnes máme právo vlastně na všechno včetně rodičovství, si prakticky každý může vybrat z katalogu jak dárkyni vajíček, tak dárce spermií i náhradní matku. Nelíbí se mi, že se z asistované reprodukce stává obchod s lidmi, respektive s částmi jejich těl,“ říká docentka Hana Konečná v rozhovoru s Pavlem Štruncem. Dodává, že ač by dárcovství pohlavních buněk mělo být aktem ryzího altruismu a motivací by rozhodně neměla být finanční kompenzace, často se tak děje a z odvětví se stal výnosný byznys, což demonstruje na luxusně vypadajícím katalogu dárkyň vajíček, ze kterého se zájemce dozví nejen jak dívky vypadají, ale i co mají rády za barvu, sport a jídlo nebo historii nemocí v jejich rodině.

„Ve Velké Británii si o dítě z dárcovských buněk odnošené náhradní matkou může zažádat i osamělý muž. To u nás zatím nejde, naše zákony vyžadují, aby žadateli byli muž a žena. Ale ti se mohou klidně poprvé setkat před klinikou, oba mohou být v manželství s někým jiným. Nikdo to nezkoumá,“ popisuje Konečná praxi v Česku a ve světě. „Darovaná vajíčka nabízená po celém světě jsou nejčastěji česká, dárců spermatu je pak nejvíce z Dánska. Náhradními matkami pak jsou většinou Ukrajinky a Řekyně,“ dodává a upozorňuje na to, že zájmy dítěte jsou v tomto procesu často přehlíženy. „Dítě by mělo znát všechny dárcovské osoby. Zvažuje se i povinnost státu informovat ho v osmnácti letech o těchto osobách informovat, pokud tak neučiní jeho rodiče zapsaní v rodném listu,“ říká Konečná.

Samotná procedura dárcovství vajíček je podle Konečné srovnatelně riziková jako umělé oplodnění. „Jistá rizika pochopitelně jsou, ale nejde o nebezpečnou proceduru. Může dojít k různým reakcím na hormonální léky sloužící k tomu, aby dozrálo více vajíček. Může dojít k tomu, že vajíček takto dozraje moc a dojde ke krvácení, které může být potenciálně život ohrožující. Riziko, že se tak stane je malé, ale je,“ uzavírá Konečná.

Starší epizody pořadu Štrunc! naleznete ZDE

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud