Haškovcová: Z eutanazie je sebevražedný byznys. Prosit o smrt v době míru je nepřijatelné | info.cz

Články odjinud

Haškovcová: Z eutanazie je sebevražedný byznys. Prosit o smrt v době míru je nepřijatelné

„Je přirozené, že lidé mají strach z dlouhého a bolestivého umírání. I já sama se bojím, ale ukončit život na přání není řešením,“ říká profesorka lékařské etiky Helena Haškovcová v rozhovoru s Pavlem Štruncem. „V Belgii nebo Nizozemsku byla přijata eutanazie s přísnými pravidly, ale ta se začala postupně uvolňovat. Vzniká tak sebevražedný byznys,“ dodává. Debata o nemoci je nicméně podle profesorky Haškovcové prospěšná, a to i u ústavních činitelů. „Občan by měl vědět, zda jsou zdravotně způsobilí k výkonu funkce. V případě Miloše Zemana ale byla tato debata nedůstojná a vytratil se z ní respekt,“ míní profesorka lékařské etiky. Proč je podle ní nepřijatelné prosit v dobách míru o smrt? Jak se „zvrtla“ eutanazie v Belgii a Nizozemsku? A co udělal prezident Zeman špatně, když veřejnost informoval o svém zdraví? Podívejte se na rozhovor.

Poslanci se v lednu budou zabývat návrhem Věry Procházkové (ANO) na povolení asistované sebevraždy. Podle profesorky lékařské etiky Heleny Haškovcové přináší eutanazie velký vnitřní etický problém pro lékaře, kteří by ji měli provádět a nese s sebou i mnohá další rizika. „Co je vlastně onen projev svobodné vůle zemřít? Často ho člověk nemyslí vážně a měli bychom se zabývat spíše tím, zda to neříká proto, že se cítí opuštěný, trpí léčitelnou bolestí nebo se mu nedostává správné péče,“ říká profesorka Haškovcová. Upozorňuje i na to, že eutanazie byla dlouhé roky po druhé světové válce tabuizována kvůli masivnímu zneužívání nacistickým Německem. „Prosit o smrt v mírových podmínkách je nepřijatelné,“ myslí si Haškovcová.

Odbornice na lékařskou etiku považuje za negativní příklad toho, kam až může schválení eutanazie dojít, Belgii a Nizozemsko. „Začalo to přísnými podmínkami. Následně se možnosti, kdy člověk může žádat o usmrcení, rozšířily z nemocí fyzických i na ty psychické. Přitom i těžké deprese jde léčit,“ říká Haškovcová. Upozorňuje také na skutečnost, že v Nizozemsku může o eutanazii žádat člověk už od 16 let a to nejen bez souhlasu rodičů, ale i proti jejich vůli. „Stává se z toho sebevražedný byznys. Bojím se, že staří lidé nebo lidé trpící demencí se ocitnou pod tlakem, že jsou na obtíž a měli by odejít,“ vyjadřuje své obavy Haškovcová.

K debatě o zdravotním stavu politiků Haškovcová říká, že občané by měli vědět, zda jsou vysocí ústavní činitelé způsobilí vykonávat svou funkci. „Inspirací by nám měla být Francie, kde je velmi dobře upraveno i to, kdo z lékařů se k těmto otázkám může vyjadřovat. Mělo by být řečeno to opravdu podstatné a pak už je na každém, zda řekne i podrobnosti,“ navrhuje Haškovcová.

Zprávu o zdravotním stavu Miloše Zemana pak hodnotí jako zbytečně detailní, což podle ní přispělo k tomu, jakým směrem se ubírala následná debata o prezidentově zdraví. „Bylo to nedůstojné, podrobné výsledky lékařských vyšetření nepatří na veřejnost. V této kontroverzní debatě bychom, i když zrovna Zemana nemusíme, měli respektovat nejen prezidenta jako osobu, ale i jako úřad,“ uzavírá Haškovcová.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud