Křeček: Ombudsman není od toho, aby sledoval lidská práva. Noc dlouhých nožů nechystám | info.cz

Články odjinud

Křeček: Ombudsman není od toho, aby sledoval lidská práva. Noc dlouhých nožů nechystám

Zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem vyvolalo kontroverze. Kritici mu vytýkají jeho výroky nebo přístup k úřadu, kde v minulosti působil jako zástupce veřejné ochránkyně práv. Křeček v rozhovoru s Pavlem Štruncem námitky odmítá a říká, že má desetiletí zkušeností, které nyní může zúročit. Co chystá po nástupu do čela instituce? A co udělá, když ho aktivisté do budovy nevpustí?

„Slyším o sobě, že chci hájit jen práva většiny a ne menšin. To je samozřejmě nesmysl. Jaké jsou rozdíly mezi právem většiny a menšin? Jsou to prostě práva lidí, která jsou dána zákonem,“ říká Křeček. Přiznává, že se svou kandidaturou nepočítal a že se věci seběhly rychle, bere to ale jako službu lidem. Křeček konstatuje, že kritici, kteří vystupují proti jeho zvolení, nic nezmůžou ani v případě, že by mu fyzicky bránili ve vstupu do úřadu.

Křeček ujišťuje, že po nástupu do úřadu neprovede dramatické změny. Říká, že „žádnou noc dlouhých nožů nechystá“ a své kritiky z řad kolegů označuje za „malou skupinu“. Netají se ale tím, že má své představy o fungování odboru, který se zabývá diskriminací. Ten podle něj řeší jen pět procent všech stížností, ale je na něm nejvíc právníků. „Co tam dělá sedmnáct právníků, když nevyřizují žádné stížnosti? Neměli bychom řešit, co zajímá lidi v úřadu, ale co zajímá občany. To je stěžejní,“ říká.

Křeček tvrdí, že je „zásadní omyl“, pokud lidé od jeho úřadu očekávají, že se bude věnovat ochraně lidských práv „v celé šíři“. „EU nás tlačí, abychom zřídili národní lidskoprávní instituci, která bude sledovat lidská práva. Ombudsman na to zřízen není. Pařížské principy, které nám to ukládají, vylučují, aby to byl úřad veřejného ochránce práv,” vysvětluje a dodává, že snad jedinou výjimkou je otázka rovných příležitostí v rámci antidiskriminačního zákona.

Sám o sobě tvrdí, že je zastáncem pojetí úřadu po vzoru prvního ombudsmana Otakara Motejla, tedy jako instituce, která lidi chrání před pochybením státních úřadů: „Problém není, že si lidé stěžují, ale to, že si stěžují ve velké míře oprávněně. Máme jen šest procent případů, kdy nám úřad, proti kterému je stížnost občana vedena, nedá za pravdu a neuzná, že udělal chybu. To nevyznívá pro veřejnou správu příliš příznivě.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud