Nákup radarů je podvod, Metnar může skončit jako Parkanová, tvrdí Štefec. Ministerstvo zvažuje právní kroky | info.cz

Články odjinud

Nákup radarů je podvod, Metnar může skončit jako Parkanová, tvrdí Štefec. Ministerstvo zvažuje právní kroky

Nákup dvojice radarů, za který armáda zaplatí dvojnásobek původně zamýšlené ceny, tedy celkem 1,5 miliardy korun, je podle zbrojního analytika a bývalého ředitele Národního úřadu pro vyzbrojování Jaroslava Štefce „regulérní podvod“. „Dá se to jednoduše doložit. Tutéž skupinu radarů, dva kusy, dodala společnost ERA do NATO v roce 2018 a cena byla 450 milionů korun včetně desetiletého servisu,“ říká Štefec v rozhovoru Pavla Štrunce. Společnost v reakci uvedla, že cena samotné technologie není nestandardní. S tvrzením Štefce nesouhlasí ani Ministerstvo obrany a ohradilo se proti němu. Reakci resortu zveřejňujeme níže pod naším původním textem.

 

Nákup dvojice nových pasivních radarů Věra NG od pardubické firmy ERA, která spadá pod zbrojařský koncern Omnipol, nebude stát původně schválených 780 milionů korun, ale zhruba dvojnásobek.

Podle zbrojního analytika a bývalého ředitele Národního úřadu pro vyzbrojování Jaroslava Štefce se jedná o jednoznačný podvod, který jde jednoduše doložit. „Celý systém funguje jinak, než si ho lidé představují. Pořád se hovoří o nějakých výběrových řízeních, ale existují konkrétní cesty, jimiž se dá zajistit poměrně vysoká nákupní cena i u systémů, které jiné země nakupují podstatně levněji než Česko,“ popisuje Štefec v rozhovoru pro INFO.CZ. Rezort obrany se k ceně podle něj dostal „zajímavým“ způsobem.

Ministerstvo tato nařčení odmítá a ohradila se proti nim i společnost ERA, která vysvětluje, že cena je odpovídající. Navýšily ji údajně  požadavky specifikace, kvůli kterým se musela obrátit na dvě desítky subdodavatelů. Tato část dodávky podle ní „představuje zásadní podíl z celkové nabídky a má současně dopad do finančních nákladů“. „Celkové náklady subdodavatelů nad rámec základní technologie VERA-NG činí 760 milionů korun s DPH a částka představuje více než 50 % celkové ceny,“ vysvětluje ERA. 

Podle analytika Štefce může ministr obrany Lubomír Metnar skončit stejně jako exministryně Vlasta Parkanová, která je dodnes souzena kvůli nákupu letadel CASA, případně jako odvolaný ministr dopravy Kremlík, jemuž zlomila vaz drahá zakázka na systém pro elektronické dálniční známky.

„Metnar by měl zvážit, co udělá. Smlouva s dodavatelem je postavena tak, že dostane zálohové platby. Jedna by měla proběhnout tento týden ve výši 250 milionů, další do 14 dnů v téže ceně. Už tyto platby de facto zaplatily oba dva systémy,“ říká Štefec s tím, že dodavatelé vlastně už teď dostanou zaplaceno v plné výši a miliarda navíc je podle něj už jen takovým bonbonkem. „Nic nadstandardního nemohlo zvýšit cenu o miliardu,“ komentuje zakázku Štefec.

Společnost ERA oponuje, že cena samotné technologie radarů pro armádu zůstala na úrovni posledních pěti let, což mají dokládat předložené informace vycházející ze smluv se zahraničními zákazníky v tomto období. Faktem podle firmy je, že armáda požaduje komplexní pasivní systém pro operační nasazení v plném spektru bojových činností na zemi i ve vzduchu. „Můžeme potvrdit, že použití systému a technická specifikace pro NATO se výrazným způsobem liší od použití a technické specifikace Armády České republiky,“ uvádí společnost.

Štefec kromě nákupu radarů kritizuje i nákup vrtulníků Viper a Venom. „Existují nákupy účelné a politické, nákup vrtulníků je pak čistě politický. Jestli to je vůbec nákup,“ říká Štefec s tím, že vrtulníky jsou podle něj typické zbraně pro velké země. „Nás jejich logistika a následný provoz bude stát tolik, že to zabije rozvoj nejen vrtulníkového letectva na dvacet let. Totéž platí i pro neviditelné letouny F35, které máme nakoupit v roce 2027. My nejsme útočná armáda, F35 jsou útočné stroje. Kde a na koho s nimi budeme útočit?“ táže se Štefec.

Reakce ministerstva obrany

Jaroslav Štefec v rozhovoru uvádí, že nákup pasivních sledovacích systémů je podle něj regulérní podvod a toto tvrzení se dá jednoduše doložit. Systém akvizičního procesu podle jeho slov nefunguje a výběrová řízení se dají obejít tak, aby byla „zajištěna poměrně vysoká nákupní cena i u systémů, které jiné země nakupují podstatně levněji než Česko“.

Přestože, jak říká, se jeho tvrzení dá jednoduše doložit, sám ve svém vyjádření nic nedokládá, hodnocení je nekonkrétní, hovoří ve velmi obecné rovině, nedává žádný příklad či srovnání cen sledovacích systémů či dalších pořizovaných komponentů. Stále opakuje jen skutečnost, že systém je předražený a jeho jediným argumentem pro tato tvrzení je skutečnost, že je zbrojní analytik. V tomto ohledu je také otázkou, v čí prospěch Jaroslav Štefec koná, zda je opravdu nezávislý a zda má podklady pro svá tvrzení. Na ministerstvu obrany již nepracuje delší dobu a je otázkou, proč svými výroky poškozuje ministerstvo obrany i konkrétní firmy českého zbrojního průmyslu.

Tvrdí také, že resort obrany se k dvojnásobné ceně dostal tak, že místo podkladových materiálů pro výběrové řízení, byl ministrovi předložen „pouze odhad jakéhosi zbožíznalce“, který cenu zdůvodnil.

K ceně se resort obrany již jednoznačně vyjádřil. Za pořízení dvou kompletů pro AČR činí 1,245 mld. Kč bez DPH a byla ověřena nezávislým znaleckým ústavem, který vzešel ze samostatného výběrového řízení. V závěru nezávislého posudku je explicitně uvedeno, že „cena je v místě a čase obvyklá a nespekulativní“. V každém kompletu je kromě samotných radiolokátorů pět nákladních vozidel Tatra T-815 8x8, 2 terénní automobily, pět stanů, stožáry, vysílačky, výpočetní technika, atd.

Jaroslav Štefec vyslovil podezření, že v systému akvizičního procesu na MO fungují „všemocní prostředníci placení druhou stranou“, kteří dokáží proces ovlivnit natolik, že dojde k výraznému navýšení ceny v neprospěch resortu obrany. V případě, že on či kterýkoliv jiný občan disponují důkazy o spáchání trestného činu, mají možnost je předložit orgánům činným v trestním řízení. Dané tvrzení hraničí s křivým obviněním zaměstnanců MO z podvodu a vedení resortu z neschopnosti tento podvod odhalit. V tomto ohledu zvažuje ministerstvo právní kroky.

Závěrem je nutno zdůraznit, že ke všem Štefcem uvedeným pochybnostem se resort obrany již vyjádřil, pochybení týkající se neprovedení aktuálního průzkumu trhu uznal a ministr obrany uložil odboru dohledu nad akvizicemi MO, aby zakázku prověřil. To vše svědčí o tom, že ministr obrany situaci nepodceňuje a nyní je na místě počkat na vyjádření kontrolního orgánu. S jeho výsledky pak seznámí výbor pro obranu Poslanecké sněmovny na jednání 5. února 2020.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud