Richterová: Největší populismus je tvářit se, že stát dává lidem příliš. Neumíme pomoci v krizi | info.cz

Články odjinud

Richterová: Největší populismus je tvářit se, že stát dává lidem příliš. Neumíme pomoci v krizi

„Kdo chce lidem pomáhat, často může jen lomit rukama a sledovat, jak se propadají stále hlouběji a do čím dál tím méně řešitelné situace,“ říká poslankyně a první místopředsedkyně Pirátské strany Olga Richterová. „Ve skutečnosti jsme opatrní s na to, kdo co dostane a peníze rozhazujeme investicemi do špatných míst,“ dodává s tím, že kdo nemá dostatečně silnou síť rodiny a známých, ten se může velmi snadno dostat do velkých problémů. Umí se stát postarat o občany v tíživé sociální situaci? Co by se mělo zlepšit? A jaké jsou největší neduhy české rodinné politiky? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

„Mnoho lidí má problém zaplatit kauci za nový nájem, často ve výši trojnásobku měsíčního nájemného. Úřady práce na to mají možnost reagovat a pomoci jednou konkrétní dávkou. Podle vládní agentury pro sociální začleňování 80 % rodin, které dostanou tuto jednorázovou pomoc, po roce v tom samém bytě stále bydlí a fungují,“ říká poslankyně a první místopředsedkyně Pirátské strany Olga Richterová.

„Toto číslo se ale následně nijak nepromítá do sestavování rozpočtů ani do metodik úřadů práce,“ popisuje zákonodárkyně jeden z neduhů českého sociálního systému s tím, že sice máme data, o která bychom se mohli opřít, ale neděje se tak. Díky tomuto a podobným pochybením dle Richterové jen přibývá traumatizovaných dětí v Klokáncích a dospělých s pocitem, že v životě selhali. A výdaje státu jsou zbytečně vysoké.

Richterová upozorňuje na skutečnost, že kromě kapitálu finančního je v Česku velmi důležitý i kapitál sociální, už jen proto, že ulehčuje samotné povědomí, jak se v případě nutnosti dostat k určitému druhu pomoci. „Zjišťuji, že tyto informace nejsou moc dobře dostupné. Snažila jsem se to napravit a vytvořila jsem s týmem web, kde je alespoň základní přehled toho, na co má kdy člověk nárok a jak ho uplatnit – na jaký úřad jít a jaký formulář jak vyplnit a podat. Ale tohle je přesně to, co by mělo dělat ministerstvo práce a sociálních věcí,“ vysvětluje Richterová.

Pořád to však podle ní neřeší situace, kdy člověk potřebuje akutní pomoc. „Obrovský nešvar je i to, že náročné povolání sociálního pracovníka pečujícího o často bezbranné a zranitelné lidi je vystavováno riziku postupného zneužívání moci, kterou nad těmito lidmi máme, říká Richterová. Takové vyhoření podle ní navíc může umocnit nedostatečně aktivní přístup ředitele či ředitelky, kteří by mohli takové situaci včasným zásahem zabránit. 

Kromě sociálních otázek se Richterová zabývá i otázkami rodinné politiky a otázkami práv žen, například v souvislosti s porody a mateřstvím. „Je spousta věcí, které jsou zaznamenány v doporučeních Světové zdravotnické organizace na základě toho, jak fungují fyziologické procesy u zdravých žen. V Česku jsou některá stále ještě porušována, ať už jde o poporodní péči či kontinuitu péče, tedy toho že už před porodem by se o rodičku měl starat jeden člověk – porodní asistentka, ve kterou má žena důvěru. To se u nás nedaří,“ vysvětluje Richterová, proč si zvolila tuto oblast za svou.

„Když si žena přeje rodit jinak, musí si to složitě vyjednávat a často to ani nevyjde. Není u nás svoboda volby, jsou tu ale naštěstí světlé výjimky. V globálu to ale není tam, kde by to mělo a mohlo být,“ uzavírá Richterová.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud