Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump torpédoval dohodu, izolovaný Írán sází na Evropu. Co se to děje na globální šachovnici?

Trump torpédoval dohodu, izolovaný Írán sází na Evropu. Co se to děje na globální šachovnici?

Americký prezident Donald Trump v úterý vypověděl tzv. jadernou smlouvu s Íránem. Co to znamená pro blízkovýchodní region? A pro americké vztahy s evropskými spojenci? Nabízíme odpovědi na základní otázky spojené s dalším radikálním jednostranným krokem šéfa Bílého domu.

O co v dohodě šlo?

Západ v minulosti tvrdil, že Írán vyvíjí atomovou zbraň. To Teherán odmítal s tím, že jeho atomový program slouží výhradě mírovým účelům. Mezinárodní dohoda, kterou v červenci 2015 vedle Íránu podepsali i stálí členové Rady bezpečnosti OSN (USA, Francie, Británie, Čína, Rusko) plus Německo a EU, měla pochyby odstranit.

Írán se v dohodě – známé i pod anglickou zkratkou JCPOA – zavázal o dvě třetiny snížit počet centrifug na obohacování uranu a zavřít některé z výzkumných center. Podle dohody snížil zásoby obohaceného uranu a umožňoval mezinárodním inspektorům přístup k jaderným zařízením. Výměnou za to se dočkal odvolání tvrdých hospodářských i jiných sankcí uvalených Západem.

Nynější americký prezident Donald Trump už během předvolební kampaně dohodu napadal s tím, že je špatná a naprosto neplní účel. Jeho předchůdce Barack Obama, kterému byla dohoda připisována coby jeden z největších úspěchů jeho zahraniční politiky, na Trumpův aktuální krok reagoval slovy o „velké chybě“.

Jak na Trumpovo rozhodnutí reagoval Írán?

Prezident Hasan Rúhání přislíbil, že jeho země bude dohodu dodržovat i nadále. Podle všeho mu jde také o to, aby se evropské země nepřipojily k USA – tedy aby obchodní kontakty se starým kontinentem zůstaly zachovány. Na tom podle místních komentátorů záleží i mnoha vlivným osobám z kruhů íránských elit, které se byznysu s Evropou účastní.

Pálení (pro jistotu papírové) americké vlajky v íránském parlamentu a provolávání hesla „smrt Americe“ je spíše projevem politického folkloru. Platí ale, že někteří konzervativci, tedy příznivci teokratické formy vlády, nikdy s dohodou nesouhlasili. A nyní jsou, lidově řečeno, na koni. Ze stejné kategorie jsou návrhy obnovit obohacování uranu, jakkoli k tomu dojít může.

Íránské balistické rakety

Ohrozí americké rozhodnutí pozici reformního prezidenta Rúháního?

V rámci íránského politického systému je za ekonomický chod země v podstatě odpovědný prezident, který s jadernou dohodou do značné míry spojil svůj politický osud. Na druhou stranu, nebyl to on, kdo dohodu vypověděl, což Íránci vědí. Běžné obyvatele země Trumpův krok spíše mrzí, protože si s koncem sankcí spojovali zlepšení neradostných životních podmínek. Právě Rúháního voliči vyšli v roce 2015 podpis dohody do ulic spontánně slavit.

Jakkoli je složité posuzovat motivace amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle všeho mu jde o oslabení Íránu jako regionálního hráče. Nikoli tedy o samotný jaderný program, alespoň ne v první řadě.

Podle této logiky nebude chudý a izolovaný Írán schopen ani ochoten šířit svůj vliv v blízkovýchodním regionu, což nyní dělá. A to nejen vysíláním íránských revolučních gardistů do zahraničních válek, ale i organizací nových šíitských milic v Iráku a Sýrii po vzoru libanonského radikálního hnutí Hizballáhu.

Zahraniční vojenské operace patří spíše do gesce náboženského vedení, které o svých krocích Rúháního jen informuje.

Co vypovězení dohody znamená pro blízkovýchodní region?

Nyní je už všem jasné, že Trump pevně stojí za nejhlasitějšími kritiky íránského režimu, tedy za Izraelem a sunnitskými arabskými zeměmi v čele se Saúdskou Arábií. USA se dříve alespoň tvářily, že jsou potenciální partner všech zemí v oblasti, jakkoli měly samozřejmě blíže ke svým spojencům.

O roli blízkovýchodního mediátora se nyní nadšeně hlásí Rusko, které v řadě ohledů řídí syrský režim Bašára Asada, udržuje ale čilé vztahy i se sunnitskými zeměmi a Izraelem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu právě dnes cestuje do Moskvy, kde se setká s prezidentem Vladimirem Putinem, a to za uplynulé dva roky už po osmé.

O slovo se hlásí též Čína, která dle agentury AFP chce vystupovat jako nový garant jaderné dohody.

Hrozí vypuknutí další války?

Přímý střet mezi Washingtonem a Teheránem by byl zničující, což vědí obě strany. I proto se íránské ozbrojené síly v první reakci omezily na komentář, že jsou připraveny i na nejhorší varianty vývoje, samy se ale do ničeho zřejmě pouštět nebudou. A bezpečností poradce amerického prezidenta John Bolton jasně řekl, že odstoupení od smlouvy by bylo „velmi chybné“ vykládat jako ohlášení „amerických vojenských bot na íránském území“. Jinými slovy: Bolton vyloučil pozemní invaze do Íránu.

Situací by mohl zamíchat Izrael, který byl vždy největším kritikem dohody. Třeba tím, že by podnikl nálet na místa spojen s íránským jaderným programem. To by byl velmi nebezpečný krok, který by Teherán nenechal bez reakce. Židovský stát zatím pokračuje v útocích na íránské cíle v sousední Sýrii: včera, jen krátce po Trumpově oznámení zabila (zřejmě) izraelská raketa devět patřících k íránským revolučním gardám nebo proíránským šíitským milicím.

Jak se k americkému kroku staví Evropa?

Evropské země podepsané pod dohodou – Británie, Francie a Německo – její vypovězení nechtěly a Trumpa od tohoto kroku do poslední chvíle zrazovaly. Stejně jako EU.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian se nechal slyšet, že smlouva ještě není mrtvá. V podobné duchu se vyjádřili zástupci EU i diplomaté členských zemí. Podle šéfa francouzských diplomatů se prezident Emmanuel Macron v nejbližších hodinách telefonicky spojí s íránským prezidentem Rúháním a vyzve ho, aby Írán dohodu nevypovídal. Toto pondělí se prý také mají sejít ministři zahraničí Francie, Německa a Británie s íránskými zástupci.

Američtí diplomaté už ale tlačí na evropské spojence, aby jejich firmy z Íránu odešly. Podobně jako ty americké, i když jejich odchod nebude okamžitý. Je ale ještě možné, že americké sankce nebudou obnoveny v plném rozsahu, i když nynější washingtonská administrativa tvrdí, že budou ještě tvrdí než předtím.

Bude tedy dohoda pokračovat i bez USA?

To je otázka, ale zatím se zdá, že ano. I Čína a Rusko ujišťují, že si přejí dohodu zachovat. Evropský postoj je totožný, i když starý kontinent váží pro a proti. Pokud EU od dokumentu neodstoupí a nepřenechá tak íránský trh v plném rozsahu východní konkurenci, naruší jednotu Západu a vyvolá roztržku s USA.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek