Trump torpédoval dohodu, izolovaný Írán sází na Evropu. Co se to děje na globální šachovnici? | info.cz

Články odjinud

Trump torpédoval dohodu, izolovaný Írán sází na Evropu. Co se to děje na globální šachovnici?

Americký prezident Donald Trump v úterý vypověděl tzv. jadernou smlouvu s Íránem. Co to znamená pro blízkovýchodní region? A pro americké vztahy s evropskými spojenci? Nabízíme odpovědi na základní otázky spojené s dalším radikálním jednostranným krokem šéfa Bílého domu.

O co v dohodě šlo?

Západ v minulosti tvrdil, že Írán vyvíjí atomovou zbraň. To Teherán odmítal s tím, že jeho atomový program slouží výhradě mírovým účelům. Mezinárodní dohoda, kterou v červenci 2015 vedle Íránu podepsali i stálí členové Rady bezpečnosti OSN (USA, Francie, Británie, Čína, Rusko) plus Německo a EU, měla pochyby odstranit.

Írán se v dohodě – známé i pod anglickou zkratkou JCPOA – zavázal o dvě třetiny snížit počet centrifug na obohacování uranu a zavřít některé z výzkumných center. Podle dohody snížil zásoby obohaceného uranu a umožňoval mezinárodním inspektorům přístup k jaderným zařízením. Výměnou za to se dočkal odvolání tvrdých hospodářských i jiných sankcí uvalených Západem.

Nynější americký prezident Donald Trump už během předvolební kampaně dohodu napadal s tím, že je špatná a naprosto neplní účel. Jeho předchůdce Barack Obama, kterému byla dohoda připisována coby jeden z největších úspěchů jeho zahraniční politiky, na Trumpův aktuální krok reagoval slovy o „velké chybě“.

Jak na Trumpovo rozhodnutí reagoval Írán?

Prezident Hasan Rúhání přislíbil, že jeho země bude dohodu dodržovat i nadále. Podle všeho mu jde také o to, aby se evropské země nepřipojily k USA – tedy aby obchodní kontakty se starým kontinentem zůstaly zachovány. Na tom podle místních komentátorů záleží i mnoha vlivným osobám z kruhů íránských elit, které se byznysu s Evropou účastní.

Pálení (pro jistotu papírové) americké vlajky v íránském parlamentu a provolávání hesla „smrt Americe“ je spíše projevem politického folkloru. Platí ale, že někteří konzervativci, tedy příznivci teokratické formy vlády, nikdy s dohodou nesouhlasili. A nyní jsou, lidově řečeno, na koni. Ze stejné kategorie jsou návrhy obnovit obohacování uranu, jakkoli k tomu dojít může.

Íránské balistické rakety

Ohrozí americké rozhodnutí pozici reformního prezidenta Rúháního?

V rámci íránského politického systému je za ekonomický chod země v podstatě odpovědný prezident, který s jadernou dohodou do značné míry spojil svůj politický osud. Na druhou stranu, nebyl to on, kdo dohodu vypověděl, což Íránci vědí. Běžné obyvatele země Trumpův krok spíše mrzí, protože si s koncem sankcí spojovali zlepšení neradostných životních podmínek. Právě Rúháního voliči vyšli v roce 2015 podpis dohody do ulic spontánně slavit.

Jakkoli je složité posuzovat motivace amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle všeho mu jde o oslabení Íránu jako regionálního hráče. Nikoli tedy o samotný jaderný program, alespoň ne v první řadě.

Podle této logiky nebude chudý a izolovaný Írán schopen ani ochoten šířit svůj vliv v blízkovýchodním regionu, což nyní dělá. A to nejen vysíláním íránských revolučních gardistů do zahraničních válek, ale i organizací nových šíitských milic v Iráku a Sýrii po vzoru libanonského radikálního hnutí Hizballáhu.

Zahraniční vojenské operace patří spíše do gesce náboženského vedení, které o svých krocích Rúháního jen informuje.

Co vypovězení dohody znamená pro blízkovýchodní region?

Nyní je už všem jasné, že Trump pevně stojí za nejhlasitějšími kritiky íránského režimu, tedy za Izraelem a sunnitskými arabskými zeměmi v čele se Saúdskou Arábií. USA se dříve alespoň tvářily, že jsou potenciální partner všech zemí v oblasti, jakkoli měly samozřejmě blíže ke svým spojencům.

O roli blízkovýchodního mediátora se nyní nadšeně hlásí Rusko, které v řadě ohledů řídí syrský režim Bašára Asada, udržuje ale čilé vztahy i se sunnitskými zeměmi a Izraelem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu právě dnes cestuje do Moskvy, kde se setká s prezidentem Vladimirem Putinem, a to za uplynulé dva roky už po osmé.

O slovo se hlásí též Čína, která dle agentury AFP chce vystupovat jako nový garant jaderné dohody.

Hrozí vypuknutí další války?

Přímý střet mezi Washingtonem a Teheránem by byl zničující, což vědí obě strany. I proto se íránské ozbrojené síly v první reakci omezily na komentář, že jsou připraveny i na nejhorší varianty vývoje, samy se ale do ničeho zřejmě pouštět nebudou. A bezpečností poradce amerického prezidenta John Bolton jasně řekl, že odstoupení od smlouvy by bylo „velmi chybné“ vykládat jako ohlášení „amerických vojenských bot na íránském území“. Jinými slovy: Bolton vyloučil pozemní invaze do Íránu.

Situací by mohl zamíchat Izrael, který byl vždy největším kritikem dohody. Třeba tím, že by podnikl nálet na místa spojen s íránským jaderným programem. To by byl velmi nebezpečný krok, který by Teherán nenechal bez reakce. Židovský stát zatím pokračuje v útocích na íránské cíle v sousední Sýrii: včera, jen krátce po Trumpově oznámení zabila (zřejmě) izraelská raketa devět patřících k íránským revolučním gardám nebo proíránským šíitským milicím.

Jak se k americkému kroku staví Evropa?

Evropské země podepsané pod dohodou – Británie, Francie a Německo – její vypovězení nechtěly a Trumpa od tohoto kroku do poslední chvíle zrazovaly. Stejně jako EU.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian se nechal slyšet, že smlouva ještě není mrtvá. V podobné duchu se vyjádřili zástupci EU i diplomaté členských zemí. Podle šéfa francouzských diplomatů se prezident Emmanuel Macron v nejbližších hodinách telefonicky spojí s íránským prezidentem Rúháním a vyzve ho, aby Írán dohodu nevypovídal. Toto pondělí se prý také mají sejít ministři zahraničí Francie, Německa a Británie s íránskými zástupci.

Američtí diplomaté už ale tlačí na evropské spojence, aby jejich firmy z Íránu odešly. Podobně jako ty americké, i když jejich odchod nebude okamžitý. Je ale ještě možné, že americké sankce nebudou obnoveny v plném rozsahu, i když nynější washingtonská administrativa tvrdí, že budou ještě tvrdí než předtím.

Bude tedy dohoda pokračovat i bez USA?

To je otázka, ale zatím se zdá, že ano. I Čína a Rusko ujišťují, že si přejí dohodu zachovat. Evropský postoj je totožný, i když starý kontinent váží pro a proti. Pokud EU od dokumentu neodstoupí a nepřenechá tak íránský trh v plném rozsahu východní konkurenci, naruší jednotu Západu a vyvolá roztržku s USA.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud